Když jsem šel s mámou asi tak ve svých 14 letech kupovat kalhoty a ona mi je za asistence paní prodavačky vybrala se slovy, že tyhle jsou pro mě ty pravé, myslel jsem si, že je to naposled kdy se tak urputně vměšuje do mého života.
Se začátkem našeho podnikání se také probudili naši "úhlavní" fanoušci - matky.
V nich se zase probudil instinkt pomáhat za každou cenu.
"Indráková, Říhová" volá na mě Anežka z kuchyně, když sleduje kdo že to dal "lajk" našim příspěvkům. Poctivým samostudiem jsme na internetu zjistili, že je dobré dávat příspěvky na sociální sítě pravidelně a často. Naše matky a jejich instinkty zjistily, že je dobré všechny tyto příspěvky lajkovat a co je horší, také komentovat.
Je naprosto jasné, že mámy vždy ví nejlépe, co je pro jejich dítě aktuálně to nejlepší. Nic na tom nezmění ani fakt, že to tak prostě není. Rovnou jsme se rozhodli, že tuto seberealizaci našich matek necháme bez povšimnutí.
My si jí teda dost všímáme, ona se nedá přehlédnout, ale nemáme to srdce maminkám odporovat.
Nutno také dodat, že mámy nás podporují také formou objednávek. Teda spíše máma Anežky. Objednávka výroby dárku pro známého, nápis na vrata pro sestru Anežky, motorka pro otčíma Anežky atd. Moje máma také objednává, ale pouze imaginárně a virtuálně.
Moje máma si uvědomila, že internet je plný lží, temných zákoutí a pastí a že v této džungli klamu se nedá přežít bez malé lsti. Jednoho dne se rozhodla, že svou past nastraží i ona.
Vytvořili jsme s Anežkou příspěvek, ve kterém lákáme zamilované páry, aby investovali své těžce naspořené peníze do dekorace s názvem "Jin - jang".
Ideální dárek pro zamilované. O to větší překvapením pro nás bylo, když se pod příspěvkem objevil komentář mojí matky.
"Mám doma a je to úžasná dekorace, kterou všechny návštěvy obdivuji."
Aha......? Počkat......eeeh......Opravdu je to tam.
To, že moje máma vymyslí tak sofistikovanou lež jsem opravdu nečekal. Tohle v jejich očích mělo spustit lavinu prodejů. Je fakt, že se nechytil ani jeden člověk i přes tak dokonalý marketingový tah, ale to nechejme stranou. Zamysleme se nad hloubkou tohoto komentáře.
Moje máma okomentovala zrovna tento příspěvek. Jin - jang - dekorace pro zamilované. Hned se mi v mysli objevil obrázek mojí mámy s mým tátou. Vidím je oba v romantickém obětí, s úsměvy na tváři, kolem nich padají ve zpomaleném záběru okvětní lístky růží, za oknem šumí moře a borovicové větve v mírném vánku zpívají svou tichou píseň o lásce. Nad hlavama mých rodičů visí dekorace na které jsou v dokonalém spojení dvou kapek v kruhu napsána dvě slova - Zdenina - Ludva.
Dávejte si prosím pozor. Pokud pod nějakým našim příspěvkem uvidíte komentář o tom, že "těchto dekorací už mám doma 10 a jsou skvělé, a už se mi nevejdou na stěnu", nemusí to být vždy pravda. S Anežkou se obáváme, že si naše mámy založí taky instagram. Tam na nás zatím nemůžou. No ale když se nad tím člověk zamyslí, není to vlastně krásné? Mít tak zapálené fanoušky, kteří jsou pro vás ochotní "vymýšlet malé lsti" a snažit se pomoct za každou cenu? Řekněte mi upřímně, kdo to má?
Vlastně počkat, tohle asi dělají všechny mámy.
Dovolte mi na závěr malou omluvu. Tento příběh se sice zakládá na pravdě a nevymyslel jsem si ani čárku, přísahám mami, na druhou stranu jsem ale celou situaci mírně zveličil. My si s Anežkou sice říkáme, jestli mít u každého příspěvku dva lajky (Indráková, Říhová) není nakonec kontraproduktivní, ale koneckonců, díky bohu za ně. Ten obdiv ze stran našich matek je upřímný a snaha pomoct je ještě upřímnější a my jim za to děkujeme.
Kommentare